byli slyšel hroznou zvěst,
a že kr vá cel je z hrozných ran
Řek si byli ranč mé milé,
přes čtyřicet dlouhých myl,
Malá sprnka vlastně skoro nic,
A tak Billy cválal sám a sám k
bylo slyšet klapot pod kov,
Billy vždycky věřil, dokud žil,
jeho věrný kůň ho nesl až
Náhle výstřel zazněl dotichá,
I když krev se z rány valí,
Dojedu k ní ještě živý snad,
Pat moje besí aspoň pozná,
Slova vylíčit to nestačí,
a hrozná se odehrála tam.
Byli venero, ač raněn byl,
A tak pohřbeni jsou spolu dnes,
byli ze svou milou bez jeho jméno
dosud znají tam do le v pustinách.
A ten hrob, co každý kolem zná,
i když si jich lásky zbylá,